Rybolovná technika lov přívlačí

Chytání na přívlač, lov přívlačí, či prostě a jen přívlač, je způsob chytání ryby, kdy se rybář snaží přelstít rybu tím, že nahazuje umělou nebo přirozenou nástrahu. Přirozenou nástrahou jsou například drobné mrtvé rybky. Rybář touto nástrahou pohybuje drobnými cukavými pohyby a snaží se tak co nejpřirozeněji napodobit poraněnou rybu, nebo i jiné vodní živočichy, které mají dané lovené ryby v oblibě. Cílem rybáře je vyprovokovat tímto způsobem dravou rybu k útoku a poté, co ryba zasekne, ji vytáhnout z vody. 

Tuto techniku lovu dravých ryb si oblíbilo poměrně hodně rybářů, neboť se jedná o aktivní druh rybolovu. Mnohdy je totiž nezbytné jít za rybou i do vody, či ve snaze o záběr rybáři ujdou i poměrně dlouhé úseky po břehu, někdy se může jednat i o několik kilometrů. Taktéž je to samotářský druh lovu ryb. Neboť pro úspěch je nezbytné nejen dokonalé splynutí rybáře s okolím, ale hlavně a především absolutní ticho, aby rybář nevyplašil dravce, který číhá v okolí. Tato technika lovu je povolena jak v pstruhových, tak i v mimopstruhových revírech. 

Jedná se zároveň také o techniku velmi starou, neboť na umělou návnadu se ryby chytaly již ve starověkém Římě. Používané návnady byly pochopitelně úplně jiné než dnes. Chytalo se například na lesklé části lastur mlžů, kosti zvířat a jiné. Postupně docházelo k vytváření efektivnějších nástrah, avšak revoluce ve výrobě umělých nástrah proběhla ke konci minulého století, kdy se na trhu začaly objevovat nástrahy gumové. 

Na přívlač

Chytání na přívlač patří v dnešní době mezi jednu z nejoblíbenějších druhů rybolovných technik a rozděluje se na následující kategorie:

• ultralehká přívlač
• lehká přívlač
• středně těžká přívlač
• těžká přívlač
• hlubinná a vertikální přívlač - jedná se o speciální druh přívlače.

Tou nejrozšířenější z výše zmíněných kategorií, jak u profesionálních rybářů, tak i u těch amatérských, dokonce i u začátečníků, je středně těžká přívlač. Chytají se při ní běžně štiky o velikosti kolem 60 cm, větší candáti, apod. Rybáři, kteří chtějí chytat okouny a pstruhy, pak využívají vybavení pro lehkou přívlač. Lov na ultralehkou přívlač a těžkou přívlač je pak vhodný pro opravdu velmi zkušené rybáře, kteří toho o rybách vědí hodně. Především těžká přívlač je určena pro chlapy, protože se využívá k lovu velkých ryb, jako je v českých vodách lov sumců a na moři se pak jedná o lov velkých mořských ryb, například žraloků. 

Ultralehká přívlač 

Jedná se o velmi jemnou rybolovnou techniku, při které se používají dráždivé a jemné proutky, lehké navijáky a velmi tenké vlasce či šňůry. Přestože by se tak mohlo zdát, rozhodně se touto technikou nechytají jen malé a drobné ryby. Naopak mohou vám zabrat i trofejní kusy. Lehká přívlač se využívá spíše na menších vodách, ale lze s ní lovit i na velkých vodních plochách, jako jsou přehrady, či velké řeky. Jedním z důvodů, proč rybáře láká lov na ultralehkou přívlač a používání tohoto jemného vybavení, je šance přelstít zkušené ryby, které se nenechají zlákat běžnými druhy nástrah. 

Lov na lehkou přívlač

Jedná se pravděpodobně o nejpoužívanější metodu lovu. Tato metoda je vhodná pro lov všech lososovitých u nás žijících ryb a také pro lov dravých ryb menší a střední velikosti. Pomocí lehké přívlače se tedy loví: okouni, pstruzi, menší štiky, candáti, boleni nebo větší exempláře ryb nedravých, jako jsou tloušti, parmy, jeseteři, aj. 

Pro tuto rybolovnou techniku se používají vláčecí speciály, případně i feederové pruty, v délce od 2,20 metrů do 2,70 metrů, které mají gramáž v rozmezí 5-15 gramů, vyjímečně i 18 gramů. Navijáky jsou pak opatřeny cívkou velkou 1500 až 2500 a síla vlasce bývá 0,12-0,14 milimetrů. Pletenky, tedy pletené šňůry, by pak měly mít nosnost do 5 kilogramů. 

Pokud jde o nástrahy samotné, využívané při lehké přívlači, chytá se většinou na menší typy plandavek (druh rybářské nástrahy z kovu s jedno, dvoj, či trojháčkem, určené pro lov dravců), na woblery (pohyblivé nástrahy vyrobené většinou z plastu), rippery (pohybující se nástraha ve tvaru malé rybičky) a twistery (silikonová nástraha s ocáskem, kterým se pohybuje a láká tak dravce k útoku, může být i navoněná) o velikosti do maximálně 5 centimetrů. Z rybek se používají slunky, hrouzci, plotičky a střevličky východní, o velikosti do maximálně 7 centimetrů. 

Středně těžká přívlač

Je nejvhodnější pro lov metrových štik, velkých jezerních pstruhů, lososů, či trofejních candátů. Používá se pro ni vybavení pro středně těžkou přívlač, tedy pruty dlouhé od 2,10 metrů do 2,70 metrů, mající gramáže od 10 až 30 gramů do 40 až 80 gramů. K těmto prutům se používají smekací navijáky s cívkou 3000, ale dají se použít i menší multiplikátory. Vlasce, využívané u této přívlače, jsou silné od 0,18 do 0,22 milimetrů, někdy mohou být silné až 0,25 milimetrů. Pletenky by měly mít nosnost do 10 kg, či o něco méně. 

Pokud jde o nástrahy, užívají se woblery nebo větší plandavky, a to o velikosti maximálně do 15 centimetrů, či na twistery a rippery velké do 10 cm. Pokud rybář využívá při střední přívlači jako návnadu mrtvou rybu, i tato by měla být velká 10 až 15 cm, a nejčastěji se využívají perlíni, okouni, plotičky a hrouzci. 

Těžká přívlač

Jedná se o rybolovnou metodu, používanou především k lovu sumců. Sumec je dravá a velmi silná ryba, proto se k jeho lovu využívají těžké montáže. Pro lov ryb větších jak jeden metr jsou vhodné pruty o gramáži od 150 do 480 gramů. Pokud budete vláčet ze břehu, použijte pruty o délce od 2,7 metrů do 3,3 metrů, při vláčení z lodi postačí pruty něco málo přes dva metry. Navijáky volte s kovovým vnitřkem, na které zvládnete navinout až 200 metrů šňůry o síle 0,28 až 0,30 milimetrů. Měly by mít kvalitní a dost silný překlapěč, aby odolal boji s touto dravou rybou, a citlivá, ale přesto pevná, brzda je nezbytností. 

Na přívlač

Pruty na přívlač

Správný prut na přívlač musí mít nejen potřebnou délku, ale také i váhu a ohebnost, a to jak na své špičce, tak po celém svém těle. Každý rybář preferuje jiný prut, někdo tvrdší, jiný zase jemnější, ale je to především o zvyku. Přívlačové pruty bývají nejčastěji dvojdílné, na velkých vodách dojdou svého využití i delší pruty, složené ze tří dílů. Rozhodně není vhodné používat pro tuto rybolovnou techniku pruty teleskopické, protože se jedná o hůře ohebné pruty, které jsou navíc velmi zranitelné v každém svém spoji. I pokud jde o jejich citlivost, tak je podstatně nižší než u dělících prutů.

Při lehké a ultralehké přívlači jsou nejvíce využívány pruty s jemnou špičkou, u střední a těžké přívlači pak rybář využívá akci celého prutu. Mezi další ukazatele kvality každého z těchto prutů patří jeho očka. Jelikož je potřeba, aby vydržely i výpady větších ryb, musí být výrazně kvalitnější a odolnější, než je tomu například u prutů kaprovitých. Pro samotnou délku náhozu je také velmi důležitý jejich průměr, a to především u větších prutů, určených na velkou vodu. Očka prutu musí být také více odolná na oděr vlasce nebo rybářské šňůry, než je tomu u prutů kaprovitých. Vláčení je totiž právě o neustálém nahazování a stahování nástrahy ke břehu. 

Posledním faktorem a ukazatelem kvality daného prutu je pak bezesporu pohodlná rukojeť a kvalitní sedlo, které perfektně drží i při opakované a někdy až nekonečné práci s navijákem. 

Přívlačové pruty

Navijáky vhodné na přívlač

Pokud jde o navijáky vhodné na přívlač, při jejich výběru je vždy třeba řídit se typem daného prutu. Nebo to lze i říci obráceně: tedy tak, že prut se pořizuje podle toho, jaký máte naviják. Nejjednodušší je koupit si prut a naviják zároveň, neboť tak docílíte toho, že se budou skvěle doplňovat. Ještě je určitě vhodné poznamenat, že váha prutu i navijáku by měla přitéto rybolovné technice být co nejmenší. Důvod? Lov na přívlač je aktivní rybolovnou technikou, mnohdy chytáte i několik hodin. Po této době neustálého nahazování a stahování návnady určitě oceníte doslova každý gram, jenž jste nechali v obchodě s rybářskými potřebami.

Těžiště celé sestavy by se mělo nacházet v rybářově ruce, protože pokud by při lovu bojoval s těžištěm posunutým více ke špičce prutu, dlouho by takto chytat nevydržel. Navijáky tedy kupujte vhodné k prutu, je potřeba, aby měly odpovídající velikost a hmotnost k vašemu prutu, s ohledem na jeho délku a gramáž. Navijáky pro (ultra) lehkou přívlač jsou tedy menší a jemnější, kdežto ty pro středně těžkou a těžkou přívlač budou robustnější, s více převody.

Cívka by měla být kovová. Stručně řečeno, naviják na přívlač dostává při chytání poměrně dost zabrat a je tedy nezbytné, aby byl kvalitní, vůbec není na místě na něm šetřit. Navijáky mohou mít brzdu jak přední, zadní, tak bojovou  - opět je to o zvyku daného rybáře. Není vhodné podcenit koupi prvního navijáku. Jakmile si totiž zvyknete na daný typ, může se vám s jiným pak chytat hůře. Je tedy pravidlem, kupovat si stále stejný typ navijáku, s jedním typem uspořádání brzdy. 

Navijáky

Vlasec či šňůra?

Zde je rozhodování naštěstí poměrně jednoduché. Platí zde pravidlo, že pro lov menších ryb se používají vlasce, apletené šňůry se pak využívají pro lov velkých ryb. Vlasce jsou obecně pružnější a díky tomu dokáží lehce vykrýt případné výpady lovených ryb a lépe prochází vodou. Oproti tomu pletené šňůry nejsou pružné vůbec a veškerá síla a tah ryby se díky tomu přenáší přímo do prutu a navijáku. Záběr ryby proto rybář cítí intenzivněji a lépe se s nimi seká na větší vzdálenost. Problémem těchto pletenek je ale to, že se více špiní a jsou samozřejmě více viditelné, než vlasce. 

Vlasce a šňůry

Rybářská vláčecí bižuterie

Bižuterie je nezbytnou součástí výbavy při lovu na přívlač. O čem je řeč? O lankách, obratlících a karabinách. Lanka zajišťují to, aby větší druhy dravých ryb nepřekously kmenovou šňůru. Překousnutí kmenové šňůry je specialitou především u štik. Díky karabinkám se pak snadněji přehazují nástrahy. Obratlík zajišťuje menší kroucení vlasce, což je při vláčení taktéž velmi důležité. Bez jeho použití by při opětovných náhozech a zpětném navíjení  došlo k nechtěnému zamotání vlasce.

Nástrahy pro lov přívlačí

Pokud se nebudeme bavit o schopnostech rybáře, je nejdůležitější věcí u přívlače výběr správné nástrahy, kterou rybář vede vodou. Vláčecí nástrahy se rozdělují na:

• přirozené
• umělé - které mohou být tvrdé nebo měkké

Do přirozených nástrah patří především mrtvé rybky. O ty je ovšem nezbytné se dobře postarat, což někdy bývá problémem. Mrtvé rybky jsou pro dravce přirozenou kořistí, díky tomu je chytání na ně poměrně hodně úspěšné, a to zvláště v případě, že použijete mrtvou rybku chycenou v teritoriu daného dravce, na kterou je zvyklý a která je jeho přirozenou kořistí. 

Umělé nástrahy mají oproti mrtvým rybám jednu úžasnou výhodu, kterou je to, že se logicky nekazí, dají se skladovat a přepravovat bez výraznějších problémů a cenově jsou v dnešní době již poměrně dostupné. Mají proti přirozené nástraze jen jednu nevýhodu, která je ovšem základní: jedná se o pouhé šidítko a záleží jen na vás, jak dokonale a umně zvládnete dravce přesvědčit, že se jedná o živočicha z jeho revíru.

Velmi důležitou roli hraje při vláčení také průhlednost vody. Je-li voda čirá, má pak ryba možnost si při vláčení nástrahu důkladně prohlédnout a dost často pozná, že se jedná o pouhou náhražku a prostě nezaútočí. I z tohoto důvodu mnozí rybáři chodí vláčet až navečer, či hned brzy po ránu, ale hlavně pokud je mírně zakalená voda. V té ryby tak dobře nevidí a dají se snadněji přemluvit k výpadu. 

Tyto umělé nástrahy se vyrábějí plovoucí, potápivé, hlubinné, plovoucí ve vodním sloupci, či povrchové - tedy plovoucí na hladině. Bývají různě zbarvené, mohou dokonce i svítit, či fosforeskovat, vydávat různé zvuky, apod. 

Jednotlivé druhy nástrah pro vláčení, patřící do kategorie tzv. tvrdých nástrah, jsou následující:

• plandavé třpytky, tzv. plandavky, které se dělí na lehké, těžké, pilkery a cikády
• rotační třpytky, tzv. rotačky, dělící se na lehké, těžké a sestavy v tandemu s další nástrahou
• woblery, ty se dělí na plovoucí - hladinové, neutrální a potápivé
• marmyšky - velké, malé, s očkem, či bez očka. 

Dále zde máme druhy nástrah pro vláčení, které patří do kategorie takzvaných měkkých nástrah, dělících se na:

• plastové twistery, rippery
• smáčky, nymfy
• streamery z peří nebo srsti

Samostatnou kategorii jsou pak tandemy, které mohou být spojené v nejrůznějších kombinacích. 

Byly to právě měkké nástrahy pro lov přívlačí, které v druhé polovině minulého století způsobily revoluci v chytání ryb. Od té doby jsou hojně využívány a to nejen díky své cenové dostupnosti. Vyrábějí se ve stovkách variant a jsou tak dokonalé, že jsou téměř nerozeznatelné od originálu, tedy od své předlohy, žijící volně v přírodě. Pro rybí tlamu jsou poddajné a dokonce se vyrábí i různě navoněné, takže lovenou rybu lze těmito nástrahami ošálit i díky jejich pachu. 

Na přívlač

Slovo na závěr..

Chytání dravých, i nedravých ryb přívlačí je prostě a jednoduše jedna velká dřina. Rybář se často nachodí, někdy i tisíce kroků, brodí se studenou vodou, prodírá keři, leze po čtyřech, či se krčí na palubě lodi, a to i několik hodin. Nebo prostě jen ve stoje nahazuje, mnohdy i několik hodin bez záběru. To vše tato technika obnáší. 

Při poctivém vláčení také dochází poměrně často k trhání šňůr. Takže někdy se může stát, že rybář více navazuje, než chytá. Což občas může člověka připravit o náladu, i o požitek z lovení samotného. Ale nevzdávejte to. Ten pocit, když vám ryba nečekaně zabere, například při stahování šňůry, je nepopsatelný a pro každého rybáře k nezaplacení. Jsou to momenty, které se vám navždy vryjí do paměti a prohloubí vaši lásku k chytání ryb právě pomocí techniky přívlače.